Adorkable bez přátel?

Každý z nás má v životě v něčem smůlu a vůbec za to nemůže..
Ať už se jedná  o kariéru, rodinu, peníze nebo cokoliv dalšího...

Tak například já...

..živá ukázka hromádky neštěstí, která ať dělá co chce tak má prostě smůlu.

Už když jsem byla malá jsem věděla, že mě baví pomáhat ostatním, starat se o ně, poslouchat a naslouchat jim. Ráda jsem s ostatními chodila ven a bavila se. To jsem si ještě myslela, že mě mají rádi. Zjistila jsem, že mě celou tu dobu jenom všichni využívali pro svoje dobro...

Nikdy jsem se totiž netrápila s tím, proč se mě nikdy nikdo nezeptal na to, jak se mám nebo jestli mě třeba něco netrápí. Bylo jim to fuk. Nezajímám je. Do teď.

Přišel totiž člověk, který řekl dost. "Nemůžu se na tebe koukat! Koukej otevřít oči. Buď sama sebou!" Nevěděla jsem co dělat, ale postupem času mi to začalo docházet. Začala jsem se koukat na všechno to co jsem dělala do teď z jiného úhlu a tadáá! Mí tzv. kamarádi, které znám roky, všichni ti jenom využívají mou hodnou a přátelskou povahu. Všichni ti na kterým mi vždycky záleželo mě jenom použili jako kus hadru.

A najednou tu nebyl nikdo. Nikdo, kdo by mě vyslechl, nikdo. Brečela jsem dnem i nocí. Zvětšovaly se problémy s rodinou, které sice trvaly do teď, ale teď se bohužel znásobily. A s tím vším prošla i tma. Obrovská černá díra, která mi brala všechno.

Ale nic není napořád, zůstala mi Lost, která vždycky ví jak mi zvednout náladu.

Myslete si co chcete, třeba že si tu vylívám srdíčko a že chci aby mě každý litovat, jeee chudinka malá má problémy, ale tomu tak není.

Život mě naučil spoléhat se na sebe, naučil mě jak být sama, jak se schovat a být tou neviditelnou, naučil mě věřit v to, že na konci duhy stejně nic nenajdeme.

Karma je svině..

XO ♫♀ Adorkable